Nedárcem proti své vůli

Uplynuly 3 měsíce a já se vydávám na pravidelnou návštěvu zlínské transfúzní stanice. Musím se pochlubit, že po počátečních rozpacích až mdlobách teď odběr snáším poměrně dobře. Minule jsem se dokonce dokázal dívat i na můj houpající se sáček s krví na váze. Očkem jsem v rychlosti přelétl i zabodnutou jehlu v lokti. Ale opravdu v rychlosti, aby si toho mozek moc nevšiml. Možná to bude někomu připadat jako "normální", ale vězte, že jsem dříve odpadal po jedné zkumavce na rozbor.

Kdo tam chodíte, tak víte jak to chodí. Člověk přijde, odevzdá průkazku, podepíše jakési prohlášení, že nebere drogy, cítí se fajn apod. a jde na odběr vzorku. Mezi tím mi bylo doporučeno pít, pít a pít. Čaj tam teče po litrech a aby se minimalizovaly mdloby vyhladovělých dárců, tak se podávají čerstvé křupavé rohlíčky. Minule, když jsme byli i s ogarama, tak košík s pečivem vyplenili slušně. Tentokrát, jsa vybaven čerstvými kváskovými koláčky pohrdám podřadným pečivem z bílé mouky.

Jelikož je pátek, je tu narváno. Dárci si prodlužují víkend. Kdo daruje, už nemusí ten den do práce a odebere se domů doplňovat krev. Je to fakt šílené, pátek nikdy více. Až kolem půl jedenácté (přišel jsem v půl osmé) jsem volán na výsledky vzorku. Paní doktorka se tváří vážně a sděluje mi, že dnes z odběru nic nebude... Ajajajaj. Prý jsem chudokrevný a měl bych s tím něco dělat. V praxi to znamená, že mám hodnotu hemoglobinu o něco málo nižší než je "norma" stanovená pro dárcovství. Konkrétně mám 128 něčeho a ta norma je 135 něčeho, přičemž normální hodnoty na lékařských prohlídkách se pohybují v rozmezí 130-172 něčeho.
Spadla klec. Nafasoval jsem tablety se železem a několik dobře míněných rad, že jako bych si měl tu makrobiotiku rozmyslet a stát se masožravcem bo tu bílkovinu ničím jiným nenahradím.

S představou Pepka námořníka otvírajícího jednu plechovku špenátu za druhou doma prohledávám net hledajíc informace o přirozeném přísunu železa do těla. Trochu mě uklidnila diskuse na toto téma mezi makrobiotiky. Bobule zůstávají v šuplíku a zkusím obalamutit paní doktorku za dva měsíce tím špenátem.