Makrobiotik po přechodu

Asi poprvé jsem letos vyrazil na zimní přechod na běžkách na těžko (tzn. s báglem a vším na přespání s sebou). Dá se říct, že je to v mém věku trestuhodné, ale nějak dosud nebyla příležitost nebo zdravotní podmínky. Raději jsem si s sebou vzal do spacáku topidlo ve formě naší Barušky.

Sice napoprvé, ale hned jsme při tom řešil problém se stravováním v duchu makrobiotiky. Co do vlaku na cestu? Co budu vařit? Co jíst na pochodu? Takže to shrnu a snad to nebylo tak hrozné:

Bez vaření:
Kváskový celozrnný chleba a fazolová makropomazánka. Byla to dobrá volba. Škoda jen, že chleba víceméně zmrznul a pomazánka taky. Ale krájet se to dalo a po zapití horkým čajem i rozkousat. K tomu pytel napražených dyňový semínek, pytel vlašských ořechů a pytel rozinek a jiného sušeného ovoce. K tomu čistě z praktických důvodů zbytky z domácího baru - trail tyčinky, čokoládu, lentilky (!), tatranky. Prostě vše co teď doma vůbec nejíme s tím, že tam to bude jedno, hlavně nějaké jouly. Jednotka 1 pytel = malý ziploc made in USA.

Na vaření:
Samozřejmě čaj. Opět nějaké zbytky ze starých zásob. Pak instantní těstoviny made in Vietnam (nepoužito). Na snídani se velmi osvědčily instantní pohankové vločky (s rozinkama a ořechama mňam mňam), instantní jáhlové vločky (zas tak instatntní nejsou a musejí se trochu povařit) a instantní ovesné vločky. Zajišťoval jsem i pro své dva spolustanovače Davču a Kubu. Naopak oni zajistili večeře - nějaké kosmické komplet menu rýže s něčím. Otevře se pytlík, nalije se tam voda, zavře se pytlík a za 7 minut je hotovo. Balení obsahuje i lžičku. Prostě jídlo nového věku. Nic moc. No a pak jednou tuňáka s těstovinama. To bylo v pohodě.

Je mi jasné, že MB to moc nebylo, ale fakt jsem se snažil. Na cestách je to problém a rád se nechám přesvědčit o opaku.

Moje fotky z akce a taky Davčovo slovo s fotkama.