I kapusta roste zhusta

Zbylá rýže s dvouzrnkou z předchozího dne posloužila jako základ k dnešnímu obědu. A taky zlevněné cuketky z Kauflandu, které mi připomněly mé "cuketové období". Ovšem ve výrazně jiné kvantitě. To byly časy, kdy nabídka několikanásobně převyšovala spotřebu, mražák jsme měli narvaný k prasknutí cuketovýma řízečkama a karbanátkama a v podstatě jsme nejedli nic jiného. Plantáž pod domem byla taky hustě osázena pouze a jen těmito plody. Tedy vlastně pro zpestření tam byly ještě patizony, ale znalci vědí, že ve finále je to úplně jedno a cuketu od patizonu poznáte pouze v syrovém stavu a to hlavně podle tvaru. Cukety tehdy byly vším: platidlem, pozorností, obědem, večeří.... Zlatá studentská léta.
Dnes se dostala cuketa na náš stůl po dlouhé době a ve společnosti kapusty. Její chuť je nezaměnitelná a dost cuketu přerazila. Kapustu já mám moc rád. Celý zbytek dne pak byl popěvek jasný: "I kapusta roste zhusta..."